Klubová výstava Klubu chovatelů bišonků
Kladno - 7.8.2010
Rozhodčí: Gudrun Štěpničková
Hurá, zase se uvidím s kamarádama - máme tu Speciální klubovou výstavu v Kladně.
Vyrážíme brzy ráno, jedeme nějakým cizím autíčkem a vezeme spoustu taštiček, bedniček, no hlavně, že jsem se tam vešla i já . Cestou dojíždíme povědomé auto a v něm za volantem Ivanka a vzadu Renatka s Bíbou a Gumou. Panička troubí jako blázen, hned se koordinují po telefonu a děláme machry, že máme navigaci a není tudíž problém dostat se k výstavišti. Ano, problém by to nebyl, kdyby panička nepopletla ulici a místo ulice Sportovců zadala Sportovní ulici. Dojeli jsme tedy v koloně i s Ivčou Arenšteinovou na úplně jiný konec města... Ale všechno dobře dopadlo, Renatka oprášila znalosti Kladna, kde prý bydlívala a nakonec jsme dorazili na místo určení včas.
Počasí je příjemné, déšť je nám jedno, neboť jsme v hale. A že páníček mokne když tam tahá všechny ty krámy, tak to mi nevadí, já budu mít svůj načechraný kožíšek v suchu.
Panička mě včera večer vykoupala a osobně zastřihávala. A byla u toho strašlivě nervózní, každého vyhazovala z koupelny jako by tam sestrojovala vodíkovou bombu. No, bomba to nakonec byla, protože mi nepokazila fazónu a tudíž se všem trapně chlubila, že mě zašmikla sama... No, klasické štěstí začátečníka. Uvidíme příště.
Paničky spolu tradičně štěbetají jedna přes druhou, jako by se neviděly deset let. Pak začalo posuzování, máme čas, nejdříve jdou barevní boloňáčci, pak boloňáčci bílí a nakonec bišonci. Výstava byla úspěšná, ve třídě otevřené získávám V1, CAC. Celou výstavu vyhrál s přehledem Guliver - no je z něho teda parádní frajer. Za odměnu mi ho na chvíli půjčí po výstavce do klícky, tak jsme si tam spolu hezky "randili".
Tak za tři týdny jedeme do Boleslavi, tak já se zase ozvu. A prozradím vám tajemství - chystá se k nám do Sadové další bišoní posila, ale ještě to musíme chvíli vydržet. I když páníčkové už o ničem jiném snad ani nemluví.
Zdraví Mersinka