Mezinárodní výstava psů
Mladá Boleslav - 29.8.2010
Bylo to celé divné... V sobotu jsem jela za tetou Ivankou na stříhání. Bylo mi divné, že jede i páníček. Na zpáteční cestě, když už jsem měla kožíšek krásně zastřihnutý jsme měli v autě o jednu pasažérku víc. Takové mrňavé nic, co mě kousalo do ocásku. Trochu jsem na to vrčela, ale naštěstí to brzy usnula a já taky. Dovezli jsme to malé bílé stvoření až k nám domů. Na to prtě volají Bubo. Okamžitě se u nás zabydlela, no já jsem byla unavená a na nějakou seznamku nebyla nálada, takže jsem zbaštila mističku papání a šla jsem se vyspat do růžova.
Ráno klasika - nečůrám, aby byla panička před výstavou ve střehu a aby nechybělo nějaké to napětí. Jedeme s paničkou samy, páníček má opušťák a hlídá Bubu. Počasí jak v říjnu, bišoni se vystavují venku. Panička se chválí, že si vzala kabát. Já mám klícku vystlanou dekou a polštářem, tak mi je počasí fuk. Navíc mi pak na rozehřátí dají do klece kámoše Maxe a to už je mi teprve hej.
Panička je protivná, chce jet domů za tím mrnětem, kňourá, že se musí učit (času měla dost, nemá to nechat na poslední chvíli, že ano) a že je zima. Ivanka ji usadí, že ať ji to ani nenapadne, tak dá chvíli s pruzením pokoj. Fouká silný vítr, takže nějaké česání moc nemá cenu a stříhání je sázka do loterie, jak zrovna foukne. Takže na to kašleme a jdeme ke kruhu. Ve třídě otevřené jsme 4 holky, panička klasicky pesimistická a mě je to standardně fuk. Rozhodčí je paní z Polska (Zofia Konderla) a tak nikdo neví co se dá čekat. No běháme, stojíme, pak na stůl, zase kolečko... A skvělá věc se podařila, vyhrávám V1, CAC - panička v šoku a šťastná. Super. Najednou jí není zima, nespěchá a krendá s holkama.
Nakonec se přece pohneme a frčíme domů. Po příjezdu se konečně pořádně seznámím s novou spolubydlící. Je to ďábelská holčička, bude s ní spousta legrace a budeme si báječně rozumět.
Tak za pár dní ahoj na klubovce!!!
Mersinka